V celém areálu bylo mnoho soch budhy a dokonce i znáý ležící Budha z kamene. Klárka hodně trefně poznamenala, že to vypadá, že staré civilizace na Srí Lance byly schopnější než ta současné, protože dyž se člověk podívá na domy, které teď stavějí jak jsou křivé a pak koukne na ta stavení z kamene jak jsou dokonale dokončena, tak se nechce věřit, že jsme stále na jednom ostrově. Dokonce i oblečení se nezměnilo...celá staletí(okonce tisíciletí) jim stačí kus látky, kterým se obvážou.
Cestou zpátky do Sigirie jsme poslední kousek cesty jeli v malilikém autobusu, kde seděly skoro samé ženy a postupně nasedali malí školáci, tam byla skvělá vesnická atmosféra. Nejlepší byl jeden malý chlapeček, který zapomněl vystoupit, a tak smutně koukal, až si ho všimnul průvodčí a "vyhodil" z autobusu. Každý autobus má totiž kromě řidiče velmi důležitou osobu-průvodčího, který řídí celé nastupování, vystupování, lákání lidí do autobusu a prodej jízdenk za jízdy...jelikož dopředu si nejde koupit jízdenku, jen až po rozjezdu busu.
Dneska na večeři máme opět domácí rice&curry, kterým asi nikdo tady neopovrhne. Zajímavé je že i když to má jn jeden název,tak všude to chutná jinak, protože každý si omáčky připravuje "po svém".
Žádné komentáře:
Okomentovat